Ukázky
Děcko ho poznalo a zvolalo: „Sera lama, Sera lama“ – Sera byl rinpočheho mateřský klášter. Druhého dne odešli, ale jenom aby se zakrátko znovu vrátili, už jako oficiální deputace. Tentokrát s sebou přinesli řadu předmětů, které patřily mému předchůdci, spolu s několika jinými, které mu však nepatřily. Ve všech případech děcko správně identifikovalo předměty
patřící 13. dalajlamovi, pravíc: „To je moje, to je moje“. A toto více méně přesvědčilo vyhledávací skupinu, že objevila nového dalajlamova převtělence. Avšak před vynesením konečného rozhodnutí bylo zapotřebí prověřit ještě dalšího kandidáta. Netrvalo to však dlouho a chlapeček z Tagccheru byl uznán novým dalajlamou. Tím chlapečkem jsem byl já.
*
Připomněl jsem si Buddhovu poučku, podle níž domnělý nepřítel je nám svým způsobem užitečnější než přítel. Nepřítel nás totiž může naučit věcem, kterým nás přítel obvykle nenaučí, například trpělivosti či sebeovládání. K tomu jsem si přidal vlastní pevné přesvědčení, že ať už se věci vyvíjejí jakkoli špatně, dopadnou nakonec vždycky dobře. Vrozená touha všech lidí po pravdě, spravedlnosti a lidském porozumění musí nakonec zvítězit nad nevědomostí a beznadějí. A tak když nás Číňané utiskují, může nás to jedině posílit.
*
Pozváním do Československa jsem se cítil nesmírně poctěn. Nejen proto, že jsem byl, vůbec poprvé, pozván hlavou státu, ale současně mužem, který důsledně prokazoval tak velkou oddanost pravdě. Zjistil jsem, že tento nový prezident je velmi vlídný a upřímný, plný pokory – a smyslu pro humor. [...] Ale čím na mě prezident Havel vskutku zapůsobil, bylo to, že nic nepředstíral. Zdálo se, že naprosto nepodléhá vlivu svého nového postavení, a způsob, jakým se díval a hovořil, prozrazoval velikou citlivost.